Smetanovo nábřeží

Jako Smetanovo nábřeží je uváděna část vedoucí od mostu Legií, probíhající kolem Novotného lávky, dále na Křížovnické náměstí, až ke Karlovu mostu. Dnes patří tento úsek k turisticky nejnavštěvovanějším částem Prahy a to zejména kvůli atraktivním výhledům na Karlův most a Pražský hrad a těsné blízkosti Starého Města a Josefova.

Až do poloviny 19. století zde bylo volné písčité prostranství pozvolna se sklánějící k řece poseté rybářskými chalupami a starými pokřivenými stromy. Právě zde bylo v roce 1990 vybudováno první pražské kamenné nábřeží, vedoucí od Karlova mostu k tehdy novému řetězovému mostu císaře Františka I. Nábřeží navrhl architekt Bernard Gruber a postavil z opracovaných žulových kvádrů známý budějovický podnikatel Vojtěch Lanna. Peníze na stavbu daly české stavy, které v těchto místech skoupily pozemky.

Smetanovo nábřeží má své jméno od roku 1952. Původně se nazývalo jen Nábřeží nebo Staroměstské nábřeží. Až kolem roku 1894 bylo pojmenováno Františkovo nábřežípodle Františka Josefa I. (v letech 1903 – 1912 bylo součástí Františkova nábřeží i tehdy nově dokončené dnešní Masarykovo nábřeží). Od roku 1919 do roku 1952 se jmenovalo Masarykovo nábřeží (s výjimkou let 1940 – 1945, kdy bylo nejprve součástí Vltavského nábřeží a od roku 1942 součástí Reinhard Heidrich Ufer).